POST-IT - POST-I-NOOR last minute attack!

Shihanoukville a Bamboo

V tomto dile Kambodzskeho deniku spojim udalosti nekolika poslednich dni, pac jsem se dostal k netu az dnes.
Po navsteve sediveho a blazniveho Phnon Penhu jsme konecne dorazili na jih k mori. Nasi zastavkou se stalo letovisko Shihanoukville.

Nasli jsme si luxusni ubytko v pensionku vedenem evropskou rodinkou a sli si vymachat zacouzeny cumaky z Phnon Penhu do smaragdovyho more. Pension je na fajnovy plazi ve tvaru "U" a ma kolem 1km, pricemz je uzka a po jejim obvodu jsou restauracky a bungalovy podobne tomu, v cem nocujeme my. Nic mene v tomto rocnim obdobi je zde turistu jako safranu, a tak si lebedime. Hodlame nadsene ihned prozkoumavat plaz, ale nase cesta konci po zhruba asi 150m, kdyz jen tak lehce skobrtnu o kmen ci kamen. Voda kolem mne se zacne barvit krvi a na mym kloubu palce u nohy zeje doura jak vrata, krev se ze mne rine jak z vola, Hanina leti pro lekarnu a ja, ja mam po koupani.

Druhy den rano, tedy v sobotu brzy rano, vyrazi nase vyprava smer ostrov Bammboo. Cesta trva asi hodinu a my pri ni stihame navstivit jeste jeden ostrov, na kterym se zastavime a asi 15 minut snorchlujeme. Ja vsak snorchluji jen cca 5min, pac se o slovo opet hlasi dira v noze, ze ktery uz zase tece malinovka. Abych nebyl na nasi vyprave jedinej jatrovej knedlik, vykoupal se pri nasem nalodovani nedobrovolne Vitek s casti svy bagaze, kde samosebou nesmel chybet mobil a penize. To znamena, ze krom snorchlovani take neustale susime.

Bamboo island nas vita a my vyskakujeme. Z vyletniku, kterych bylo na lodi i s nama celkem sedum, vsak zustavame jen my a chlapik jmenem Mike. Domorodci, kterych je jen o malo vice nez nas, nas ubytovavaji v chatrcich na plazi. Chatrci je celkem osm, ale my a Mike jsme jedini, kdo zde slozi hlavy. K obedu na nas ceka barakuda a pivcaky. Nasleduje zevling v houpaci siti a pozorovani, jak se Vitek s Haninou rachaj v oceanu.

Nedeli jsme si vyhradili k pruzkumu ostrova. Jsme vydadani a plni sil, jedinou kankou v noci byl Vitkuv boj s podivnym obrim broukem v nasi chatrci. Po snidani tedy vyrazime na druhou stranu ostrova. Ostrov je prtavej, a tak nam k tomu postaci slabejch 10 minut chuze "pralesem". Na druhe strane je dlouha plaz a taktez par opustenejch chatrci. Hanina s Vitkem se cachtaj a pak se jde nazpet. Pri zpatecni ceste nas prepadne lijak, ale odezni tak rychle, jak zacal. Rano jsme se u snidane s domorodci domluvili, ze odpoledne pojedeme spolecne rybarit a to znamena rychlej obed, prevlikacka a uz jsme na rybarsky lodce a jedeeeem. Po par minutach lod zastavuje a my dostavame podomacku vyrobene pytlacky, ktere s pocity lovcu norime do vody. Neverim, ze neco chytneme , ale nechci brat ostatnim iluze a tak mlcim a uzivam si brutalniho klidu a pohody. Ze sneni a meho omylu mne ani ne po 5minutach vyvadi Vitek, ktery taha prvni rybu z vody. Temer v zapeti se i ja mohu pysnit mrskajici se trofeji. Po 15 minutach menime stanoviste a presouvame se jinam. Celkem takto stravime na rybolovu skoro tri hodiny a na konci cita nase skore 4 ryby ve prospech Vitka, 4 ryby pro mne a 2 ma Hana. Domorodci se o nas starali a tak jsou na jejich konte ryby pouze dve. Jedna ryba se nepocita, pac nam do lodky skocila sama (dyt to rikam, raj na zemi).Kralem rybaru je bezesporu Vitek, tomu totiz na hacku uvizl tak hnusnej kus ryby, ze by se s nim mohl merit snad  jen morsky das.

Zitra se vracime do Shihanoukville, odkud pofrcime jeste dal na jih do Kampotu. Tak to je vse a snad brzy ahoy.

Vrsovicti Kambondzanci.