POST-IT - POST-I-NOOR last minute attack!

A furt se točí a furt se točí !!

Ano ano kamarádi, tak Czenďák má za sebou premiérku v podobě drnkání a šmrdlání šesti strun za účelem profesionálního záznamu na nové CD. Je to tak, ten náš vršovicko - čáslavskej Pavarotti si pěkně naladil kytáry a posílal svý partitůry pěkně zostra na Borise.
Je jasný, že minimálně tímto faktem se už teď naše třetí CD bude lišit od svejch starších brášků, samo sebou nejen tím, ale to nechme na jindy.

Asi nebudu moc lhát, když řeknu, že tento fakt je novinkou pro všechny, a tak jsem se rozhodl přiblížit vám, jakže se Pepin ke kytarování nachomejt.

Tak si to představte kluci a děvčata. Před rokem se nějakym záhadnym způsobem stalo, že si to jedni naši kamarádi svištěli za velkou louži a jelikož to byli fakt kámoši, tak se před odjezdem zeptali jestli něco nechceme s tej Ameriky přivízt. Nikdo jsme až zas tak po ničem netoužili a když už to vypadalo, že ty kámoše nezaúkolujeme, ozval se náš Pepin.Ten náš kluk se rozhod, že si splní muzikantský přání a pořídí si kytaru, na kterou bude doma drnkat. Tak se stalo, že si Czendik objednal parádu z fabriky Fender. No jo, jenže kytara bez aparátu vlastně hrát nemůže, tak k tomu ten rošťák přiobjednal i combo( pravda musel trochu víc rozříznout matraci, aby se dostal k těm několikaletejm úsporám). Za měsíc už si Czenda natahoval struny a v obejváku přes combo dráždil sousedy. S dětskou radostí kytaru leštil a ulehal s ní na jedno lože takřka každej večer.

My jsme tu radost samozřejmě jakožto praví bratři prožívali s ním. V té době nikdo z nás netušil, že tímto se Pandořina skřínka otevřela, spouštěcí mechanismus sepnul a položil tak základní kámen k zákeřné to chorobě zvané závislost. Naše slepota byla taková, že jsme se ani náhodou nepozastavovali nad skutečností, že si Czenda namísto oblíbeného denníku SPORT bere s sebou na koncerty do auta haldy katalogů s hudebními nástroji a v nákladovém prostoru Post-it káry se nadobro usadil i jeho exemplář. Czendovy konverzace se začínaly omezovat pouze a jen na materiály a technologické postupy při výrobách kytar a ostatních strunných nástrojů. V té době už jsme lehce začínali tušit, že s Pepkem není vše v úplném pořádku. Nic méně rozhodli jsme se ještě chvíli počkat a právě tady jsme kamarádi udělali tu největší chybu. O několik dní se totiž hráz protrhla!!!! Tím dynamitem se stal nečekaný pád dolaru.

Czendova choroba se v té době dala do pochodu, který se v krátkém období stal doslova sprintem. Postupem času si Czenda do svého bytu nestěhovával další a další šestistrunné milenky, které doplnil i o dva kusy baskytar. Matrace byly prázdný a Czendovy několikaleté úspory našetřené na svatební obřad a hostinu byly nenávratně ztraceny. Czenda byl postupně vytlačen ze svého bytu a obývat mohl jen kuchyň. Na prstech se mu začali vytvářet podivné mozolovité výrůstky, no hrůza. V té době bylo na čase, aby se o toho kluka postarali opravdoví kamarádi (protože od toho tu prostě jsou).
Resuscitace začala zostra a hned. Postupně jsme museli začít Czendu od kytar oddělovat. Věřte kamarádi, nebylo to vůbec ale vůbec lehké. Jednu basovou kytaru jsem si vzal tedy domů já, o druhou se postaral Porne, který krom toho Czendovi odvezl i některé nejnebezpečnější kytary. Jelikož jsme k tomuto ozdravování přistoupili opravdu razantně, musel někdo na pacienta neustále dohlížet, a tak se Porne nastěhoval k Czendovi do bytu.

V této fázi začala ta nejobtížnější léčebná procedůra, která spočívala v pomalém odvykání. Porne tedy v pravidelných intervalech (které se postupem času zkracovaly) nechával Czendu hrát na kytary, aby úplně nezešílel a aby měl kontrolu, co že to ten blázen s kytarami v pokoji provádí, vše bedlivě nahrával. Jednou týdně jsme se pak sešli a společně nad nahraným materiálem poslouchali, jak se léčí jeho závislost. Tak se stalo, že se nám některé ty věci vryly pod kůži a my usoudili, že by bylo fajn dát světu důkaz, že se Czendova závislost vcelku úspěšně hojí. No a dál už to znáte. Zavolali jsme Borise a jelo se nahrávat.

Naštěstí to snad dopadne dobře. Czenda sice ještě trochu zadrhává a má v pravém oku tik, ale do prvního koncertu to bude v pohodě. Horší už to je s těma jeho svatebníma úsporama. Holt si zatím bude muset na rozdíl od Bekouše ještě ňákej ten pátek počkat.